Quondam Souls Of The Universe

20.3.2011, další pokus o dobytí tohoto systému, který se za pár dní stal největším pohřebištěm lodí v historii EVE. Pomyšlení na O2O-2X ve mně mimoděk vyvolává představu bitvy o Verdun. 18 zničených titánů během několika dní, supercarriery, kapitálky nebo dokonce bitevní lodě už dávno nikdo nepočítá. Úhrnné ztráty obou stran již dávno přesáhly měřítko stovek miliard. Ale my, tak jako vojáci Dohody u Verdunu, neklesáme na mysli i když některé bitvy nevyjdou úplně v náš prospěch. Tak jako oni, kteří nepřestávali svírat zbraň ve zkřehlých rukách, sledujíce skrze hledí nepřátelské zákopy zatímco kamarád z fronty si vedle otevíral konzervu obsahující nechutný blivajz aby se trochu posilnil, i my neustáváme ve svém úsilí. Další ofenzívy jsou před námi. Jednoho dne kóta O2O-2X padne. A my splníme svou povinnost, protože jsme vojáci Quondam Souls of the Universe corporation.

CTA na tento den bylo svoláno velmi záhy – již na 8:00 EVE Time. Lodí se shromáždilo opravdu mnoho. Všichni cítili mrazení v očekávání gigantické bitvy – budou killy, nebo jen lossy? A co LAG, ten věčný nepřítel všech? Bude to vůbec zvládnutelné? Já sám jsem se přidal později, většina lidí již byla dávno v O2O-2X. Původně jsem chtěl vzít Dreadnought, ale naši vojáci se zúčastnili ve velkém počtu, ačkoliv čas nebyl nijak příznivý. Takže všechny korporátní Dreadnoughty již byly v O2O-2X. Popadl jsem tedy starou dobrou Fleet Battleshipu a letěl do LS-JEP čekat na Titan bridge. Naštěstí jsem nečekal nijak dlouho. Chvíli jsem poslouchal na TeamSpeaku „Erebus is primary“ a čekal kdy se konečně dostanu k příležitosti si vystřelit. Bridge UP! Příkaz k proskoku – zprávy z bojiště hlásili cca 20 minut LAG, šel jsem na cigáro a něco posnídat.

Po návratu jsem zjistil že už sice jsem v O2O-2X, ale grid se ještě nenačetl. Deset minut, no to nebylo tak hrozné. Najednou jsem zjistil že grid mám! Ihned Warp do  bitvy! Bitevní vřava byla v plném proudu, shluky titánů a superkapitálek všude kolem… nicméně v posledních dnech tak častá záležitost že už to člověku ani nepřijde. Zaměřuji James Kavourias – vida starý známý který o svého Erebuse přišel před pár dny! A už je ve struktuře! Hehe to si nového mazlíčka moc neužil. Pár výstřelů, vyhýbám se bublině a směruji se na Dimple Knotwise – další chlapík co zařval při minulém masakru. Poslední salvy na James Kavourias (ehm, trochu naivně jsem doufal že budu mít v BSku final… jsem asi fakt blázen, to si můžu rovnou koupit Sportku a věřit že mi SAZKA proplatí jackpot) – James Kavourias náhle celá struktura v čudu, zásah doomsday. Všímám si bandy battleshipů hned vedle vraku, no asi nemá cenu zkoušet něco lootovat.

Radši pálím rovnou na Dimple Knotwise. Jen co se dostane hluboko do armoru, přichází pro suport fleetu rozkaz nasměrovat se na Salvoxia – blue Ragnarok v ohrožení. Sundat Mister Butcher v Devoteru, má na něm Focus point! Sakra, jsem od něj přes 100 kiláků a mám Imperial Navy Standard L! Sice Targeting Range Script, ale nějakých 60 kiláků dostřel je slabota. LAG sice není nijak enormní, daří se vystřelit tak dvakrát za minutu, ale munici by měnil jen blázen. Zapínám MWD a po chvíli se mi skutečně daří alignovat. Netrvá dlouho a šiju to do něj hlava nehlava – ááá je po něm! Hned, další Heavy Interdictory, každý kdo je poblíž Salvoxia musí dolů! Střílíme dalšího Devotera, po něm jde na řadu Phobos, další Devoter… pak smutná zpráva – Salvoxia down.

FC dává příkaz změnit cíl – Intensity, Nyx. Sakra, 120 kiláků. Měním směr, ale naštěstí se k němu dostávám na dostřel právě ve chvíli kdy se mi objeví v zaměřovači. Ihned pálím ze všech zbraní. Jde dolů, paráda… půlka armoru, dostane zásah Doomsday a má skoro po ptákách. Další změna – Devoter tackluje Lord Deighton, blue Leviathan! Zničit! Je jen 70 km daleko, mrd ho a za chvíli je dole.

Na řadu přichází další nepřátelský Erebus – Melony814. FC dává příkaz k palbě všemi prostředky – do downtime zbývá jen 20 minut! Melony je ode mě dokonce jen 30 kilometrů. Škoda že v tom lagu se nedají prohodit čočky, hned bych si dal Multifrequency. No co, i Imperial Navy Standard dávají pěkný šlupky – a dokonce se mi podařilo vypustit Hammerheady a vidím že na něj fakt útočí! Hehe, každý dron mu při jeho monstrózních rezistech dává ubohých 8 hitpointů, ale lepší jak drátem do voka. Soustředěné damage od kapitálek i BS se prořezává jeho armorem jak horký nůž kusem másla! Koutkem oka si všímám že kolem Lord Deightona se poflakuje nepřátelský Onyx – hláška o scramblení mé podezření potvrzuje. Nicméně stále se soustředíme na Erebus – musí jít dolů před downtime, Lord Deighton by měl vydržet (ehm v tomto jsme se bohužel spletli – sundali ho 5 minut před DT…)

Konečně je Melony, nepřátelský Erebus sestřelen! Zmizí ze zaměřovače, někteří se obávají nejhoršího – že by odlogl a stihl se zachránit? Ne! Už vidím jak se jeho loď „zdvojila“ a po kliknutí na ni se mi ukazuje ikonka vraku. Potvrzuji informaci o sestřelu na TeamSpeaku. 15 minut do downtimu! Přichází rozkaz k sestřelení Onyxe, Lord Deighton nedrží tak dobře jak jsme si mysleli. Bohužel, najednou se mi zacyklují guny a asi dvě minuty se neděje nic, ale loď normálně reaguje, jen guny cyklují. Rozhoduji se rewarpnout, abych to zastavil. Dám příkaz k warpu na RAGE posku – loď se mi po chvíli alignuje a najednou BUM! Půlka štítu v prdeli! Vidím že mě agruje enemy Maelstrom. Hned nato další rána od druhého Maelstroma, zbývá 10% štítů! V overview si zkontroluji jestli je to nějaká osamělá akcička, náhoda dvou lamů – ale kdeže. Bliká na mě dobrých padesát Maelstromů. V tu chvíli přecházím do Warpu a bez poškozeného armoru (meh, štít se dobije sám) přistávám na POS. Chacha to sem je vypek, zmizel jsem přesně ve chvíli kdy mě vyhlásili primary – no teda vypek. Kdybych začal alignovat ve chvíli kdy mě targetili, tak by mě tutově sundali. Holt si vybrali cíl, který se rozhodl odwarpnout chvíli předtím než ho vybrali jako primary. No, ztratili cenné dvě minuty, doufám že proplýtvaný primary call zachránil prdel jinému kamarádovi. Po přiwarpení na POS mi padá klient a dostávám Home Agro – 10 minut před downtime, na tom už nesejde.

Hned jak to vypadá, že by mohlo být po DT (když se na to ptám na TeamSpeaku, tak poprskám mikrofon kousky vepřového plátku, který jsem zhltnul v rekordním čase). Přesně v 12:24 se začínám logovat. Zatím to vypadá že nám DRF dali docela náklep, ale říkám si že bysme to ještě mohli otočit – přece jen, 8:00 a vůbec dopoledne je prostě čas jak dělaný pro ruskou timezone, nás teď bude mnohem víc. Navíc, LAG byl před DT opravdu drsný, proslýchá se že s tím CCP přes poledne něco udělalo. Loguji několik minut, ostatní jsou na tom podobně, ale ještě to je v pohodě, s tím se počítalo. Někdo na TeamSpeaku poznamená, že z těch titánů je pěknej drop, zavtipkuju si a odpovím ať nikdo ani nezkouší lootovat, že jsem to přes downtime všechno vybral, následuje salva smíchu. Nálada je ještě pořád dobrá. Ale s tím jak ubíhající se minuty se mění na desítky minut, začíná se stávat pochmurnější. Login trvá skoro hodinu, většina lidí si po logu ani neusere. Já si všímám že jsem po loginu hned vedle POS, tak se snažím poodletět trochu směrem nahoru, abych měl místo na rozjezd warpu a nezasekl se o věž. Letím bez MWD, ale i tak se mi Battleshipu podaří zastavit 500 kiláků od POS. Z bojiště přicházejí hrůzné zprávy – u nepřátelské posky se spawnul blue titán a čtyři supercarriery, kteří se odlogli jinde ale CCP je naservírovalo enemy přímo pod nos. Ví jen Prafotr Quondam, jak je možné že DRF neměli LAG a dokázali je sundat. Mezitím naše kapitální fleeta převzala Outpost – ale asi jen na hodinku, za chvíli ho měli enemy zpátky. Naše fleeta měla letět na TCU a sundat ho dokud je čas. Z naší 250 členné flotily se tam podařilo odwarpit asi 20 lidem. V takovém počtu jsme opravdu neměli moc šancí to TCU sundat, obzvlášť když rate of fire bylo tak jednou za minutu. Trochu se to zlepšilo, ale furt na houby. Jako zázrakem, k nám začli warpit Abaddony DRF, očividně měli mnohem menší LAG než my. Jako zázrakem se mi podařilo zdrhnout.

Další boje se již nekonaly. Enemy převzal kontrolu nad Outpostem, LAG byl takový, že Reinforcement fleety se vůbec nemohly dostat do systému.

Nicméně jedna věc je jistá. Toto nebyla poslední bitva. Sice NC ve výsledku prohrálo, ale vítězství bylo opravdu kousíček na dosah. Další bitvy přijdou a my, vojáci QSUC, necouvneme a budeme útočit do roztrhání těla. Neděle sice byla pod kontrolou DRF, ale i tak se podařila spousta pěkných killů, zapsali jsme si další titány na pažby. Takže – sevřete zbraně pevněji, válečníci, a dál pozorně sledujte nepřátelské zákopy skrze hledí vašich zbraní! Nepřátel se nelekejte, na LOCAL nehleďte! Až přijde další CTA, zase se tam všichni sejdeme a ukažte nepříteli, že neprodáte kůži lacino! Nejste jen tak někdo, jste vojáci Quondam Souls!